Příznaky chorob gastrointestinálního ústrojí

Břišní bolest
 
Dyspepsie
 
Motorické poruchy
- Dysfagie
- Pyróza
- Zvracení
- Zácpa a průjem
 
Krvácení do GIT
- Meléna
- Enteroragie
- Hematemeza

Mezi nejčastější projevy postižení gastrointestinálního ústrojí patří bolest, dyspepsie a motorické poruchy.
 
BŘIŠNÍ BOLEST
 
Břišní bolest je projevem nejvýznamnějším. Rozdělujeme ji na:
 

	somatickou (parietální) - vznikající podrážděním stěny břišní, pobřišnice, kořene mezenteria a bránice; je ostrá, ohraničená, lokalizovaná, často provázená reflexním stahem svalstva (défense musculaire); vedou ji senzitivní větve míšních nervů,
	viscerální - způsobenou podrážděním vnitřních orgánů (napětím pouzdra nebo svalové stěny orgánů); bolest je tupá, hůře hodnotitelná, obvykle ve střední čáře, její lokalizace neodpovídá orgánovému uložení; probíhá nervy sympatiku,
	přenesenou (vystřelující) - vyvolanou silným podnětem nebo anatomickým poškozením orgánů (průchod kaménku, uskřinutí střeva); bolest vystřeluje na povrch těla do míst inervovaných míšními nervy ze stejných kořenů, které zásobují postižený orgán; typický směr bolesti pomáhá určit její původ.

 
Hodnocením břišní bolesti sledujeme:
 

	charakter (ráz) - bývá tupá, tlaková, palčivá a křečovitá,
	lokalizaci - umístění nemusí odpovídat uložení orgánu,
	iradiaci (vyzařování) - má větší význam než lokalizace, umožňuje soudit na postižený orgán.

 
Nejčastější směry iradiace jsou:
 

	vzhůru z epigastria: afekce dolního jícnu, kardie a horní části žaludku (dif. dg nutno odlišit stenokardie),
	do pravého podžebří: gastroduodenální vřed, žlučové cesty, hlava pankreatu,
	pod pravou lopatku: onemocnění žlučníku,
	do levého podžebří a pod levou lopatku: tělo a kauda pankreatu, žaludek, karcinom tračníku,
	mezi lopatky: zánět a vřed jícnu, kámen v ductus cystius, penetrace gastroduodenálního vředu,
	do ramene: afekce bránice a podbráničního prostoru (subfrenický absces, infarkt sleziny, perforace gastroduodenálního vředu),
	do třísel: ledviny, močovody.

 
Trvání - je různé, obvykle příznačné pro typ onemocnění. Křečovitá bolest trvá sekundy, minuty, popřípadě hodiny; slizniční podráždění se projevuje dny, ale i týdny.
 
Rytmus - představuje střídání bolesti s obdobím klidu.
 
"Kolika" (kolikovitá bolest) - je rytmicky se opakující, opětovně ustupující břišní bolest, různé délky trvání, způsobená peristaltikou dutých orgánů (spazmy a uvolnění hladké svaloviny) usilující o překonání překážky průchodnosti (biliární - kamínek ve žlučovodu, renální - kamínek v močovodu, střevní - ileus, dyskineze).
 
Vyvolávající a ulevující vlivy:
 

	příjem potravy - může tlumit i vyvolávat bolest (duodenální a žaludeční vřed),
	defekace - obvykle provokuje bolest u onemocnění konečníku (karcinom, proktokolitida) a řitního kanálu (fisura, hemoroidy),
	vhodná poloha - přináší úlevu u refluxní choroby jícnu (elevace hrudníku), karcinomu pankreatu ("na všech čtyřech").

 
Vnímání bolesti:
 
závisí na druhu a velikosti podnětu, také na prahu vnímavosti a interpretaci pocitů ze strany pacienta.
 
Na možnost extraabdominálního původu bolesti je třeba také vždy myslet. V úvahu přichází bolest kořenová, postižení břišní stěny, myalgie, infarkt spodní stěny, celkové projevy jiných onemocnění (dekompenzovaný diabetes mellitus), vliv toxoinfekční a postižení CNS (tabes dorsalis).
 
DYSPEPSIE
 
Dyspepsie je obtížně definovatelný pojem. Používá se pro sumární vyjádření "nevůle" v zažívacím ústrojí funkčního nebo organického původu, případně extragastrointestinální povahy (metabolizmus, léky).
 
Horní (žaludeční) dyspepsie - představuje:
 

	nauzeu (pocit na zvracení),
	zvracení,
	říhání,
	pyrozu (pálení žáhy).

 
Dolní (střevní) dyspepsie - v popředí jsou:
 

	poruchy vyprazdňování stolice,
	flatulence (odchod plynů),
	meteorizmus (nahromadění plynu v trávicí trubici).

 
DYSFAGIE
 
Dysfalgie znamená pocit uváznutí pevného sousta při polykání. Podle lokalizace jde o horní nebo dolní typ. Příčinou bývá zejména karcinom nebo vřed jícnu, refluxní choroba, spazmy.
 
Paradoxní dysfagie představuje potíže při polykání tekutiny. Bývá funkční povahy.
 
PYRÓZA
 
Pyróza je palčivý pocit za dolním sternem vázaný na reflux žaludečního nebo duodenálního obsahu do jícnu. Charakter obtíží vyžaduje vyloučení anginy pectoris.
 
ZVRACENÍ
 
Zvracení má komplexní reflektorickou povahu, vzniká podrážděním centra pro zvracení.
 
Podle příčiny se dělí na:
 

	centrální - vlivy toxické (acidóza, urémie), léky (digoxin, morfin), psychogenní (odpor), nitrolební hypertenze (zvracení bez nauzey),
	periferní - u onemocnění gastroduodenálních, biliárních, ale i otogenních a v graviditě.

 
Správné posouzení zvracení z pohledu diagnostického vyžaduje zhodnocení souvislostí jeho vzniku a posouzení zvratků.
 

	vznik - závislost na příjmu potravy ( časová a druh potravy),
	vzhled - zabarvení, přítomnost potravy (čerstvá, natrávená), event. krve,
	zápach - kyselý znamená přítomnost HCl, fekální souvisí s obstrukcí střevní.

 
ZÁCPA A PRŮJEM
 
Zácpa znamená obtížné vyprazdňování tuhé stolice.
 
Průjem se projevuje vyprazdňováním nebo vyprázdněním řídké nebo vodnaté stolice, častěji než obvykle.
 
Hodnocení ze strany pacienta je v obou případech subjektivní, což ztěžuje diagnózu. Hodnotí se počet stolic, množství, konzistence, příměs, vztah k příjmu potravy.
 
Posuzuje se pocit nutkání na stolici, tenezmus.
 
Příčiny mohou být funkční, infekční, organické, vyžadují vždy pečlivé posouzení pro možnou přítomnost kolorektálního karcinomu.
 
KRVÁCENÍ DO GIT
 
Meléna, enteroragie
 
Meléna znamená odchod řídké stolice černé barvy, dehtovitého vzhledu. Vzniká při krvácení v horní části trávicí trubice (jícen, žaludek, doudenum). Hodnocení černě zbarvené stolice může ztížit předchozí požití jídel ze zvířecí krve, některé léky (s obsahem železa nebo vizmutu, živočišné uhlí).
 
Krvácení z dolní části gastrointestinálního traktu se projevuje enteroragií (krev není natrávená). Její nejčastější příčinou bývá kolorektální karcinom, vnitřní hemoroidy a idiopatická proktokolitida.
 
Hematemeza
 
Hematemeza představuje zvracení čerstvé nebo natrávené krve. Zabarvení závisí nejen na intenzitě krvácení, ale i na rychlosti evakuace žaludku a přítomnosti HCl. Pomalé vyprazdňování a působení kyseliny solné vyvolává hnědočerné zbarvení, jako kávová sedlina.
 
Zdrojem krvácení bývají nejčastěji jícnové varixy, duodenální a žaludeční vředy, hemoragická gastropatie a nádory. Výskyt příměsi krve při opakovaném, namáhavém zvracení svědčí s vysokou pravděpodobností pro Mallory-Weissův syndrom (lacerace - slizniční trhlinky distálního jícnu).
 
Hodnocení hematemezy vyžaduje vyloučení krvácení z jiného zdroje (epistaxe, hemoptýza), případně záměnu s přijímanou potravou (borůvky, červená řepa) nebo léky (živočišné uhlí).
 
Hematemeza se může vyskytovat současně s melénou.