Makula = plošná skvrna,
	Papula = skvrna prominující nad povrch kůže,
	Vezikula = puchýř s čirým obsahem,
	Pustula = puchýř se zkaleným obsahem.

 
Nálezy se mohou průběžně měnit. Pro posouzení je potřebný přesný popis, lokalizace a uspořádání, případně dynamika průběhu onemocnění.
Charakteristické nálezy lze pozorovat u některých onemocnění:
 
Spála (scarlatina): drobný makulózní exantém červené barvy je lokalizován na kůži břicha, šíří se na nohy a celý trup, vynechává okolí úst.
U neléčených případů docházelo v průběhu onemocnění ke kožním exfoliacím
 
Spalničky (morbilli): makulózní exantém se vyskytuje na začátku onemocnění v obličeji, na krku, má tendenci ke splývání. Na sliznici dutiny ústní se vyskytují Koplikovovy skvrny.
 
Plané neštovice (varicella): začínají jako makulózní, později vezikulózní exantém na celém povrchu těla včetně vlasů, který postupně zasychá. Výsev eflorescencí probíhá ve vlnách.
 
Pásový opar (herpes zoster): vezikulózní, později pustulózní eflorescence jsou skupinově uspořádány v průběhu periferních nervů, ale i I. větve n. V. Onemocnění je vyvoláno virem varicella - zoster u dospělých, jinak oslabených osob (např. nádory).
 
Opar (herpes labialis, nasalis): vezikulózní či pustulózní eflorescence jsou na rtech, pod nosem či při vstupu do nosu u horečnatých onemocnění (krupózní pneumonie, virové infekty), insolace.
 
Exantémy alergické se na kůži projevují jako urtikarielní (kopřivkový) exantém nebo se podobají změnám vyskytujícím se při infekčních onemocněních, podle nichž se označují (morbiliformní, skarlatiniformní a pod.). Pro kopřivku jsou charakteristické svědivé pupence bělavé nebo růžové barvy, mapovitého vzhledu. Projevují se jako postižení lokální, nejčastěji kontaktní (rostliny, kosmetika) nebo generalizované, a to na kůži obličeje, trupu, končetin, nejrůznějšího vzhledu s tendencí ke splývání a s opakovaným výsevem (léky, potraviny).
 
Quinckeho edém se projevuje edematózním zduřením v obličeji, na krku, případně v jiných lokalizacích, krátkodobého trvání.
 
Erytema nodosum jsou červenofialové bolestivé infiltráty, vyskytující se na bércích (sarkoidóza, idiopatické střevní záněty, příp. i nejasná příčina).
 
"Motýlovitý exantém" je nápadný symetrickým zarudnutím v obličeji charakteristického tvaru (lupus erythematodes).
 
Oslerovy uzlíky jsou velikosti čočky, světle červené barvy, vyskytují se na bříšcích prstů. Vznikají mykotickou mikroembolizací u infekční endokarditidy.
 
Pestré morfologické nálezy v podobě petechií, hematomů, makulopapulózních eflorescencí či plošných infiltrátů mohou být evolutivními změnami vaskulitid.
 
Xantelasma je nažloutlá plošná prominence na očních víčkách, blíže nosu. Je způsobena akumulací tuku (hyperlipoproteinemie, vzácně i zdravé osoby).
 
Xantom (tuberózní) bývá větších rozměrů, obvykle lokalizovaný na šlachách svalů (některé hyperlipoproteinémie).
 
"Pavoučkové névy" zmíněného vzhledu jsou červené barvy s centrální arteriolkou a vinutými venulami do periferie, zpravidla se nacházejí v horní části trupu a v obličeji, u závažnějších forem jaterní cirhózy i na horních končetinách (může jít i o nespecifický výskyt např. v těhotenství). Pod vlivem tlaku anémizují.
 
Hemangiomy bývají vzhledu čočky i nepravidelného tvaru, v různých lokalizacích u starších osob.
 
Krvácivé projevy (hemoragické diatézy) na kůži a sliznicích vznikají spontánně při primárních a sekundárních poruchách hemokoagulace.
 
Petechie jsou tečkovité hemoragie u trombocytopeníí, trombocytopatií a vaskulitid.
 
Purpura vzniká na podkladě mnohočetných petechií.
 
Hematomy se tvoří při výraznějším plošném podkožním krvácení například u koagulopatií. V závislosti na čase se postupně dekolorují (hemofilie, nedostatečně korigovaná antikoagulační terapie, tupé trauma, jaterní cirhóza).

	Dekubity jsou nejznámější. Většinou se tvoří u imobilních pacientů na patách, v křížové a gluteální oblasti, nejprve jako povrchní plošná ischemie, postupně přecházející do nekrózy.
	Bércové vředy bývají různých tvarů, velikostí a hloubky, u pacientů s chronickou žilní insuficiencí.
	Na prstech dolních končetin vznikají trofické kožní defekty při chronické ischemii (ischemická choroba cév dolních končetin, diabetická mikroangiopatie).

	Zánětlivé - v místě zánětu. Otok je bolestivý, kůže je současně teplá a zarudlá.
	Venostatické - při blokádě žilního systému (flebotrombóza). Kůže je napjatá, citlivá, při palpaci vzniká mělký důlek, je možné pozorovat cyanózu.
	Lymfatické - jsou způsobeny blokádou lymfatických cest nebo uzlin nádory, metastázami, parazity. Kůže bývá bledší barvy, tužší konzistence, nebolestivá. Palpací se netvoří prohlubeň. Dlouhodobou blokádou vzniká indurace podkoží.
	Alergické - mohou být kdekoliv, včetně sliznic (Quinckeho angioneurotický edém, kontaktní alergie, bodnutí hmyzem). Jsou plošné, nebolestivé, v barvě a teplotě okolní kůže. Za alergické bývají považovány i edémy víček a obličeje u pacientů s akutní glomerulonefritidou.

 
Generalizované jsou průkazné při výraznější retenci tekutiny. Etiopatogeneticky je v různé míře zastoupena složka venostatická, hypoproteinémie a změna propustnosti cévní stěny.
 

	kardiální - při pravostranné srdeční slabosti. U chodících pacientů vznikají perimaleolárně, postupují na bérce a stehna. U ležících pacientů jsou na lýtkách, spodní straně stehen a v bederní oblasti. V nejtěžších případech zasahují břišní stěnu a zevní genitál. Tvoří se ascites, hydrotorax, příp. hydroperikard. Stav se označuje jako anasarka.
	Renální - vznikají u nefrotického syndromu. Bývají na víčkách, v obličeji, genitálu a lumbosakrálně.
	Hepatální - projevují se u dekompenzované jaterní cirhózy. Převládá ascites, vyskytují se i edémy dolních končetin.
	Hypoproteinemické při hypalbuminémii, bývají měkké, s přetrvávající prohlubní při palpaci
	Myxedémové vznikají hromaděním mukopolysacharidů v obličeji a na předloktí ("plechové předloktí "), jsou tuhé konzistence.

 
OCHLUPENÍ
 
Ochlupení má charakteristický vzhled a lokalizaci podle pohlaví.
 

	Prořídlé bývá u obou pohlaví při hypogonadizmu, hypopituitarizmu, hypotyreóze a jaterní cirhóze, také u mužů léčených estrogeny.
	Zesílené (hypertrichóza, hirsutizmus) je významné u žen. Lehčí formy bývají u starších žen v obličeji a u Cushingova syndromu. Formy závažnější jsou při androgenních nádorech kůry nadledvin, léčbě androgeny (doping!).
	Alopecie představuje difúzní nebo ložiskovou ztrátu vlasů. Vzniká při cytostatické léčbě, u abdominálního tyfu a tyreotoxikózy. U některých mužů je difúzní alopecie obvyklým nálezem. Spíše ojediněle lze pozorovat i alopecii lokalizovanou (a.areata)

	Lomivé a třepivé jsou nejčastěji u tyreotoxikózy a sideropenických anémií,
	lžičkovitě prohnuté (koilonychie) se vyskytují u tyreotoxikózy,
	sférické bývají u vrozených srdečních vad, chronických plicních onemocnění, méně často u jaterních cirhóz, jako součást paličkovitých prstů (tvar hodinového sklíčka),
	"bílé" (hepatální) se vyskytují u jaterních cirhóz (bílá část nehtu, tzv. lunula zaujímá podstanou část nehtu),
	deformované nerovného povrchu, ztluštělé, barevně změněné, zejména na nohou, jsou postiženy plísněmi (onychomykózy).