Pohled - inspekce
- Celková
- extraabdominální
- abdominální
Poklep - perkuse
Pohmat - palpace
- Povrchní (břišní stěna)
- Hluboká
Vyšetření orgánů
- Játra
- Žlučník
- Slezina
- Ledviny a močové cesty
- Žaludek
- Pankreas
- Sigmoideum
- Cékum
- Appendix
- Tenké střevo
Poslech - auskultace
Ascites
Vyšetření per rectum |
Používají se dříve uvedené metody fyzikálního vyšetření, a to pohled
(inspekce), poklep (perkuse), pohmat (palpace) a poslech
(auskultace).
ORIENTACE NA BŘIŠE:
Pro orientaci na břiše slouží topografické rozdělení pomocí čar:
|
horizontálních, vedených pod oblouky žeberními a
čarou spojující lopaty kyčelních kostí a |
|
vertikálních, podél zevních okrajů přímých břišních
svalů. |
Vzniklé oblasti se označují
|
v horní části: epigastrium,
pravé a levé hypochondrium, |
|
ve střední části: pravé a levé mezogastrium
a periumbilikální krajina, |
|
v dolní části: pravé a levé hypogastrium
a suprapubická krajina. |
Druhou možností je rozdělní břicha do kvadrantů
pomocí vertikální a horizontální čáry procházející pupkem na
pravý horní a dolní, levý horní a dolní kvadrant.
Vyšetření břicha se provádí u ležícího pacienta s pokrčenými
dolními končetinami v kolenou, v klidném prostředí. Vyšetřující
osoba přistupuje zprava, při vyšetření má sedět.
POHLED
se posuzuje úroveň břicha ve vztahu k hrudníku, souměrnost, postup
dechové vlny.
Fyziologicky, podle stupně výživy, je břicho v úrovni, nad či
pod úrovní hrudníku, souměrného tvaru. Pupek je vtažený, typicky lokalizovaný.
Dechová vlna postupuje oboustranně do třísel.
Kromě břicha se inspekce soustřeďuje na posouzení možných
extraabdominálních projevů onemocnění v jiných lokalizacích.
Inspekce celková
|
Vzhled:
|
kachexie - bývá u nádorů, zejména
GIT,
|
|
objemné břicho, astenický
trup a končetiny se vyskytují u dekompenzované
jaterní cirhózy a celiakie,
|
|
obezita je často ve spojení s cholelitiázou. |
|
|
Poloha:
|
nehybný pacient - bývá u difúzní
peritonitidy, |
|
neklidný pacient, často měnící polohu
- při abdominální kolice, |
|
"na všech čtyřech" - bývá u pacientů
s pankreatitidou nebo nádorem pankreatu. |
|
|

Anémie,
senilní kachexie

Obezita,
monstrózní
ventrální kýla
|
|
Kůže:
|
bledá - anémie,
|
|
ikterická při prehepatální a hepatální
žloutence,
|
|
ikterická s exkoriacemi
u posthepatální žloutenky,
|
|
hemoragická diatéza
s výskytem petechií, purpury a hematomů,
bývá přítomna u jaterního selhání,
|
|
pavoučkové névy lokalizované v horní
části trupu nebo i v obličeji a na horních
končetinách se objevují při jaterní cirhóze. Rozsah postižení
souvisí s aktivitou choroby (možnost nespecifického výskytu
névů malého rozsahu například v těhotenství). |
|
|

Ikterus

Ikterus

Ikterus sklér
a kůže obličeje

Ikterus


Pavoučkové névy
v obličeji

Pavoučkové névy

Ikterické DK
s projevy
vaskulopatie
|
Inspekce
extraabdominální
Hlava:
|
spojivky bledé při anémii, |
|
skléry žluté u ikterů, |
|
okolí očí, úst, nosních křídel s pihami
- bývají u Peutz-Jeghersova
syndromu, |
|
rty:
|
oschlé při dehydrataci, |
|
vyhlazené, červené u jaterní cirhózy, |
|
Dutina ústní:
|
foetor ex ore - hepatální
u jaterního selhání (připomíná pach myšiny), |
|
patro žlutě zbarvené u ikteru, |
|
jazyk:
|
povleklý souvisí s poruchou samočistící
schopnosti, |
|
oschlý se vyskytuje při dehydrataci, |
|
vyhlazený, zarudlý, tzv. Hunterova
glossitida, bývá u perniciózní anémie. |
|
Končetiny dolní:
|
edémy hypoproteinemické
- perimaleolární či většího rozsahu vznikají u jaterní cirhózy,
malabsorpčních syndromů a pod., |
|
erytema nodosum se manifestuje
na bércích u pacientů s idiopatickými střevními záněty
(idiopatická proktokolitida, Crohnova choroba). |
Končetiny horní:
|
palmární erytém se projevuje
u jaterní cirhózy,
|
|
Dupuytrenovy kontraktury ve dlaních jsou častější
u cirhotiků, než v populaci. |
|

Ikterus sklér

Oschlý jazyk

Oschlý jazyk

Erytema nodosum


Dupuytrenova
kontraktura,
palmární erytém
|
Břicho
Stěna:
|
člunkovitě vtažená se vyskytuje při extremní
kachexii u tumorů zažívacího ústrojí, |
|
nad úrovní hrudníku je při obezitě, meteorizmu,
graviditě, ascitu, kdy se tvarově mění podle polohy, |
|
dýchací pohyby nepostupují břišní stěnou při
ohraničené nebo difúzní peritonitidě, |
|
viditelná pulzace břišní aorty je patrná u hubených
lidí nebo při jejím aneurysmatickém rozšíření. |
Barva kůže:
|
žlutá difúzně při ikteru, ústup zabarvení
je pomalejší ve srovnání s plazmatickou hladinou bilirubinu, |
|
fialová paraumbilikálně (Cullenovo
znamení) vzniká šířením retroperitoneálního hematomu u těžkých
akutních pankreatitid, |
|
modrá - hematomy různého stáří při hemoragické
diatéze, v souvislosti s aplikací heparinu či inzulinu
do podkoží, |
|
pigmentovaná v rozsahu linea alba u Addisonovy
choroby nebo po radioterapii. |
Strie:
|
perleťové
vznikají rychlým rozepětím břišní stěny při zvětšení objemu břicha
ascitem, obezitou nebo v graviditě, |
|
fialové jsou přítomny u Cushingova
syndromu. |
Žilní kresba
"Caput medusae" - žíly se radiárně sbíhají k pupku
nebo jsou patrné v laterálníchích částech břicha. Oba nálezy jsou
při portální hypertenzi.
Anasarka
znamená pokročilé generalizované prosáknutí podkoží. Tekutina se hromadí
také v dutině břišní, hrudní a perikardiální. Vzniká při pokročilém
pravostranném srdečním selhání,
jaterní cirhóze a závažné hypoproteinemii.
Pooperační jizvy
mívají typickou lokalizaci podle druhu operace. Nejčastěji se vyskytují
jizvy:
|
po horní střední laparotomii (operace žaludku
a duodena, žlučníku a žlučových cest),
|
|
po dolní střední laparotomii (operace gynekologické
a porodnické, urologické),
|
|
po kombinované laparotomii (rozsáhlé břišní operace),
|
|
subkostálně vpravo (operace žlučníku),
|
|
v pravém hypogastriu (appendektomie),
|
|
suprapubicky (operace gynekologické),
|
|
po pravostranné a levostranné lumbotomii (operace
ledvin),
|
|
kombinace uvedených jizev s jizvami malými
nepravidelného tvaru (operace spojené s drenáží),
|
|
krátké jizvy v různých lokalizacích po diagnostických
či terapeutických laparoskopiích. |
Barva jizvy naznačuje její stáří (červeno-růžová - nedávná
operace, jizva barvy kůže -starší). Komplikované hojení může vést ke vzniku
kýly v jizvě. U některých osob vzniká jizva keloidní.
Břicho je za fyziologických okolností symetrické.
Patologicky lze pozorovat:
|
celkové vyklenutí u obezních osob,
při meteorizmu, ileózním stavu a u ascitu (břicho se tvarově
mění v závislosti na poloze),
|
|
místní vyklenutí jsou způsobená cystami,
kýlami, diastázou přímých břišních svalů, nádory, hepatomegalií,
splenomegalií, distendovaným naplněným žaludkem, střevem, močovým
měchýřem,
|
|
kýly (hernie) nejčastěji vznikají v pupku,
tříslech a pooperačních jizvách (velikost kolísá v závislosti
na nitrobřišním tlaku),
|
|
everze
(vyklenutí) pupku vzniká při velkém ascitu,
|
|
peristaltika žaludku a střeva bývá patrna při pylorostenoze
nebo střevní obstrukci (ileus). |
|

Břicho - jizva
po horní střední
laparotomii +
hematomy po s.c.
aplikaci
nízkomolekulárního
heparinu

Perleťové strie

Fialové strie

Caput medusae
ascites,
everze pupku,
kolaterální
žilní kresba

Anasarka -
prosáknutí
stěny břišní

Jizva po
horní střední
laparotomii

Jizva po
operaci
žlučníku

Břicho - jizva
po horní střední
laparotomii +
hematomy po s.c.
aplikaci
nízkomolekulárního
heparinu

Jizvy na břiše
po horní a
dolní střední
laparotomii,
vertikální jizva
podél m. rectus
+ jizvy po
drenáži + strie
na břiše

Jizva po
appendektomii a
cholecystektomii

Zevní drenáž
žlučových cest

Celkové
vyklenutí břicha,
everze pupku

Hernie, obezita,
monstrozní
ventrální kýla

Obezita,
monstrózní
ventrální kýla
v.s. i ascites
u jaterní cirhózy

Vyklenutí
v epigastriu -
hepatocelulární
karcinom
s ascitem |